START: 57,7 kg

57 56 55 54 53 52 51 50 49

25/12

25. prosince 2017 v 22:19 |  deníček
Dneska jsem se vyhla obědu.. měla jsem totiž trénink od 2-4. Když jsem přišla, máma s tátou nebyli doma. Měla bych jinak rybu a salát. To jsem nechtěla. A tak jsem vzala salát, umazala talíř, a dala ho do myčky. Kus salátu jsem hodila do záchoda, aby něco ubylo. Ne že bych z toho měla dobrý pocit... ale udělala jsem to. Bohužel se vše nespláchlo. Řekla jsem si, že to dořeším za chvíli. Jenže mě předběhl brácha, který šel na záchod. Málem mě kleplo, měla jsem hrozný strach. Když vyšel řekl "Hele...?" hrklo ve mně. "Ten záchod se hrozně pomalu napouští, všimla sis?" "Jo, asi jo. A to už si měl i před tim." "Jo, už pár dnů." uklidnilo mě to.

Vzala jsem si místo toho vlastní jídlo - bílý jogurt s holandským kakaem a medem. Přes den jsem ještě měla jablko, znova bílý jogurt a piškoty. A večer salát. Ale ne ten bramborový. Prostě hlávkový. S chilli omáčkou.

A ještě něco. Pár kusů cukroví. Ale nespokla jsem ho. Jen jsem ho rožvýkala a vyplivla. Vím, že je to špatné. A že to i tak přineše nějaký příjem, protože něco se vstřebává už v ústech. Ale i tak mě to uklidnilo. Nechci to tak dělat se vším, to rozhodně ne. Ani to nejde. (třeba čokoláda apod.) ... Ale nechci teď o Vánocích přibrat a zároveň mě občas přepadne chuť na něco dobrého :-(. Váha je furt stejná. Mezi 52-53 kg. Chtěla bych alespoň těch 50...

Když jsem jedla večer ten salát, brácha se na mě koukl. "Co to sakra žereš? Jsou Vánoce." "No a co? Měla jsem už cukroví, musím to vybalancovat." "No doufám že jíš normálně a do ničeho zas nepadáš." "Neee, ježiši, neboj."


...

Teď mám zkouškové. Za tu dobu celého semestru (13 týdnů) jsem byla ve školní jídelně dvakrát. A to mi máma dává peníze na jídlo ve škole. Měla jsem kvůli tomu výčitky, ale většinou jsem si za to koupila jídlo. Jen ne ve škole. A jaké jsem chtěla. Dvakrát jsem si tam koupila salát. Jednou tam a jednou jsem si ho vzala domů. Další semestr to asi zlepším...

 

17/12

17. prosince 2017 v 19:18 |  deníček
Ahoj krásky.

Vezmu to postupně.
Nějakou dobu už jsem si nevzala čokoládku (Merci) z adventního kalendáře od přítele. Mám z toho výčitky, ale je pro mě lehčí neprasit vůbec než trošku. Vyndavám je a schovávám si je do šuplíku. Že třeba někdy jindy..

Taky mi jeden pán/děda, kterému se starám o koně nabídl buchtu. Bylo mi ho líto. Byla ještě horká, on se s tím dělal a to už skoro nemůže chodit. "Jéé, tak já si vezmu na cestu, už spěchám!" řekla jsem a předstírala nadšení. Buchtu jsem popadla a běžela na autobus. Ale jíst jsem ji nechtěla. Buchtu jsem se jíst od dob anorexie nenaučila a ani nechci.. a tak jsem ji i přes mírné výčitky strčila do igelitky a do tašky s tím, že se rozhodnu, co s ní. A teď už ji mám dva dny v tašce. Musím se jí zbavit. Ale mám výčitky. Nemám ráda plýtvání.

Já se cítím normálně, ale vím, že to normální chování není. Ale prostě nechci jíst tohle. Tenhle víkend jsem musela zvládnout dvakrát oběd s rodiči, normálně s nimi nejím. Ale jelikož mi máma furt říká, že mě zase začne vážit a že jsem hubená, musela jsem se tvářit normálně a vše sníst. Včera to byly špagety, dneska rýže s kuřecím. Všem vždycky říkám, že jsem zhubla, když jsem měla zápal plic. Ale to je lež. Občas si říkám, jak jsou ti lidé pitomí. Copak si nepamatují, že zhubla už před tím? To mi vážně věří? Nebo chtějí věřit?

Další nástrahou byly perníčky, které miluji. A doma už se to hemží cukrovím. Ale neměla jsem nic. Včera mi mamka nechala kakaový krém "na vylízání". Teda řekla ať si ho dám hned. "Až dojím tohle, jo?" odpověděla jsem s bílým jogurtem v ruce. A pak už jsem to "nestihla". Spěchala jsem. Ve dveřích na mě mamka volala, že jsem to nesnědla. "Jé, nojo! Tak já si to dám zítra, jo?" řekla jsem. Ale mamku už to nepřekvapilo. Ta už ví, zná, pozná. Bylo jí hned jasný, že jsem se tomu vyhnula záměrně.

Na tu už musíš jinak, ty blbko.. hrálo mi v hlavě.


btw. váhu teď neznám


13/12

13. prosince 2017 v 15:28 |  deníček
Holky, jsem zpět. Potřebuju vás. Nedaří se mi. Ale taky jsem nijak rapidně za ty 2 měsíce nepřibrala. Mám pořád přes 52 kg, ale snažila jsem se to držet pod 53. Nabrala jsem ale zase sílu a chci jet dál. Trenérka dokonce tvrdí, že jsem v nejlepší formě, co jsem kdy byla. Takže mi těch 5 kilo dole určitě prospělo. Ale chci ještě pokročit.

Co vy, kdo mi tu zůstal? <3

 


23/10

23. října 2017 v 20:13 |  deníček
Omlouvám se, že jsem se nějakou dobu neozvala. Je to na h****. Přibrala jsem přes kilo, skoro dve (mam ted kolem 52 kg). Hrozne me to stve. Dneska jsem začala mléčnou dietu, ikdyž si jí trošku přizpůsobuji. Chci se vrátit zpět a pořádně makat a hlavně zhubnout přibraté. Vždycky to pokazím o víkendu s přítelem.. Dnes jsem tedy pila jen čaj a mléko.

Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží. Celou dobu ji držet nechci a ani nemůžu (přítel, rodiče), tak sem dávám jen ukázku pěti dnů.


  • 1. den:
  • 7 hod. - 250 ml mléka
  • 10 hod. - 250 ml mléka
  • 13 hod. - 250 ml mléka
  • 16 hod. - 250 ml mléka
  • 19 hod. - 250 ml čaje
  • 2. den:
  • 7 hod. - Pribiňáček
  • 10 hod. - 150 g tvarohu
  • 13 hod. - 150 g uvařeného libového masa
  • 16 hod. - 150 g zeleniny (dušenou či vařenou)
  • 19 hod - 2 vejce + 250 ml čaje
  • 3. den:
  • 7 hod. - Pribiňáček
  • 10 hod. - 100 g syrové zeleniny
  • 13 hod. - 100 g salámu
  • 16 hod. - 250 ml mléka
  • 19 hod. - 150 g libového masa (vařeného) + šálek čaje
  • 4. den:
  • 7 hod. - 150 g ovoce
  • 10 hod. - 250 ml mléka
  • 13 hod. - 100 g zeleniny
  • 16 hod. - 150 g zeleniny
  • 19 hod. - 100 g salámu
  • 5. den:
  • 7 hod. - 2 vejce a 100 g zeleniny
  • 10 hod. - 100 g ovoce
  • 13 hod. - 150 g tvarohu
  • 16 hod. - 100 g ovoce
  • 19 hod. - 100 g zeleniny a 100 g tvrdého sýru

První den jsem vypila tak o 250ml mléka navíc, abych utišila chutě. Snad to moc nevadí. Uvidíme. Zítra mám ještě zkoušku po částech ze statistiky a fakt mám strach. :( I kaloricky to vychází lépe než normální jídla. A překvapivě ani nemám hlad.


11/10

11. října 2017 v 22:25 |  deníček
Teďka se snažím si váhu hlavně udržet, protože bez absolutního pohybu - no co si budem -. Uvidíme jak na tom budu v pátek s váhou, přiznám se, že na ni občas lezu i častěji. Furt se toho ne a ne zbavit. Mamka mi koupila nový dresík a když jsem se v něm předvedla, začala bědovat, jak jsem zhubla a "že by mě zas mohli podezřívat, že mam anorexii" - lol, mami je to mentální, protože je to v hlavě! ne na těle.. Tak jsem to svedla na to, že jsem teď nemocná. "Ale pak to všechno zase přibereš, žejo." "Jasně." - což byla taky lež jako věž. Nebo se o to rozhodně snažit nebudu.

Taky jsem udělala takovou blbost. Když mi dali jiná atb, protože ty předtím nefungovaly a zápal se mi zhoršoval, tak jsem dostala i probiotika. Velice rychle jsem zjistila, že je mi bez nich po jídle zle. A tak jsem je brala jen s přítelem.. a jinak ne. Tady bylo asi trošku myšlení anorexie,..? Nevím.. ale byla jsem ráda že to ve mně aspoň nezůstane, když už se nehýbu. No, uvidíme jak dopadnu na vyšetření, ale mám pocit, že se snad zlepšuji. V sobotu už musím do práce, tak snad tam nezkolabuju, zatím jsem ve stavu kdy 10 minut rozdýchávám schody. Dost se toho bojím, že to neudýchám. (Jsem tanečnice klubu - a ano, jsem oblečená a nic mi nekouká, jsem jen na molu a rozhýbávám klub). Bohužel musím jít, protože už minulou sobotu jsem nebyla a měla jsem z toho docela problémy. Manažerka je kráva všech kráv, ale to nebudu komentovat, nechci o tom moc mluvit. Tak mi držte palce, ať to nějak zvládnu, protože peníze potřebuju.

Taky mě teď dost štve škola. Nechodím na většinu cvik/přednášek a bojím se, jak to zvládnu. Snažím se učit doma, ale je čtvrtý týden a já na nějakých předmětech ještě ani nebyla. Doufám, že to nějak půjde, protože přerušit semestr proste nemůžu, nechci prodlužovat.


6/10

6. října 2017 v 13:54 |  deníček
Ahoj kočičky.
Mám dvě zprávy. Jedna je špatná, druhá dobrá. Začnu tou dobrou. Při dnešním vážení jsem měla 50,8 kg, takže se ke svému cíli blížim rychlostí blesku. Jím podle tabulek, občas přetáhnu na příjem, který by mi měl udržovat. Snad mi ta váha zas nestoupne.

Ta druhá, špatná, zpráva je, že se neléčím. Neléčí se mi zápal plic. Vlastně se zhoršuju. ATB a jiné léky nefungují, včera mi dělali krevní testy, tak se uvidí, co zase vyleze. Zápal je větší, rozléza se mi do plic. Nedýchá se mi uplně dobře, takže na tréninky můžu zapomenout, což je pro mě šílený. Po vyšplhání shodů jsem zadýchaná jak kdyby mi bylo 90 a hrozně se bojím, že totálně stratím všechnu svou fyzičku. Vlastně teď jen ležím v posteli a občas jdu do školy, protože bych jinak musela přerušit semestr, což si nemůžu dovolit. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu mě i furt bolí břicho. Teď dostanu nějaký další prášky, tak snad se to zlepší.. Doufám v to, protože do nemocnice nechci ani za nic.


1/10

1. října 2017 v 12:29 |  deníček
Ahoj krásky.
Mám zápal plic. Už teda nějakou dobu. Jela jsem s tím i do Londýna a tam s tím jezdila na kole (proto jsem se moc neozývala). No, asi se to trošku zhoršilo, ale žiju. Vlastně je mi skvěle, až na ty debilní plíce a to, že dýchání není úplně nejlepší. :)

Váha je tak nějak zhruba stejná, tak se do toho musím zase víc opřít. Ale tím, že nemůžu chodit teď na tréninky to jde hůř. Fakt mi to chybí. Když jsem byla na rentgenu plic, doktorka se mnou sepsala zprávu. "Nějaká vážná onemocnění?" "mmm.. ne.." "Nemyslím jen s plícema, cokoliv." Zamyslela jsem se. No, měla jsem 38kg. Měla jsem anorexii. Mám celkově víc zhuntované tělo. Bála jsem se, protože zápal plic, no, je to pořád nemoc, na kterou se umírá.. "Měla jsem anorexii." zašeptala jsem. Poprvé, nahlas. Najednou se strhla lavina výčitek a myšlenek typu Ty krávo, proč jsi nemlčela, doprdele, doprdele, jsi normální?

Doktorka se na mě podívala. V zápětí i sestřička. "A chcete to tam psát?" "Určitě ne." "A teď je váha stabilní, nehubnete?" "Nehubnu." ...
A pak mi zakázala jet do Londýna. A já jela. Za pět dnů jdu zase na rentgen plic a jsem zvědavá, co mi řeknou.

Jinak jestli vás zajímá, jestli jsem ochutnala Fish and chips - narodní jídlo Britů, tak ano. Řekla jsem si, že ochutnám. Dal si přítel a já ochutnala jednu hranolku a kousla jsem si do ryby oloupané ze smažené kůrky (kterou mi oloupal přítel, jinak by to do mně nenarval :-D)


20/9

21. září 2017 v 1:06 |  deníček
Ahoj krásky.
Váha dnes ráno byla 52,0 kg. Tzn o -0,4 kg méně než před týdnem. Není to moc, ale jím celkem dost, takže přesně akorát.

ukázka dnešního jídelníčku:

Sn: ovesná kaše (263 kcal)
Sv: 200g bílého 3,5% jogurtu s medem a holandským kakaem (165 kcal)
O: 3x malá proteinová tyčinka (529 kcaů)
Sv: pulka kornabgety s žervé a šunkou (221 kcal)
Ve: 100g šunky (118 kcal)

Celkem to dělá kolem 1296 kcal.

Pro někoho hodně, já se teď snažím nehladovět. Píšu si vše do kalorických tabulek a sacharidy ani nemám naplněné, naopak bílkovin víc, ale to mě nestresuje.. :)


14/9

14. září 2017 v 20:41 |  deníček
Je mi zvláštně. Na tréninku do mě trenérka stále jela, že jsem nějak zhubla. "Jsi nějaká pohublá. Co je, kolik teď vážíš?" zeptala se mě přede všema svým ostrým a zároveň vyděšeným ruským přízvukem. Každá moje odpověď byla nevim a pohled do země. Kolik vážím, proč hubnu, jestli hubnu dobrovolně.. a tak dál. Džíny na mně visí. Ale já se cítím líp. Jsem drobnější, roztomilejší, hezčí. Trenérka mi říkala, at uz hlavne nehubnu, ze uz tak mam dost vychrtlé nohy. (Ona, která měla anorexii musí tušit, že je něco špatně.) Nejhorší je, že já si to užívala. Užívala jsem si to, že se o mě někdo stará. Zajímá. Že má někdo starost... Sobecké, vím.

Když jsem jela z treninku byla jsem zmatená. Najednou mě přešla radost, že si někdo všiml.. dostala jsem trošku strach. Zhubla jsem kolem 5 kilo. Ono se řekně 5 kilo, je to málo.. ale já nikdy nebyla vyloženě tlustá. Taková normální. Takže to jde docela vidět.. Dostala jsem trošku strach, že co když mi to zase ujede. A jak jíst normálně? Jak udržovat? Co když přiberu? Já asi hubnout ještě chci. Jde mi o to číslo, chtěla bych třeba 49.. Což je divný. Nikoho to nezajímá, žejo. Ale mně jo. Bojím se, že mi to zase stoupá do hlavy. Mám to trenérce říct? Jak? Nebo si to nechat pro sebe?


12/9

12. září 2017 v 12:18 |  deníček
Čau kočky, dnešní váha 52,4 , takže sice opravdu maličko, ale něco dole. Jedu pořád podle kalorických tabulek, jím tak, jak bych jíst měla. Můj osobní život je ale na tři věci, chtěla jsem několikrát napsat, ale nějak jsem na to neměla sílu. Příští pondělí už jdu do školy a fakt hrozně ráda bych měla váhu pod 52. Tak uvidíme. Já doufám, že to nějak půjde. :) Co vy? Jinak s tím vážením.. občas skočím na váhu i častěji. Ale každý den ne. Ještě si musím zvyknout.


Kam dál