START: 57,7 kg

57 56 55 54 53 52 51 50 49

Květen 2017

31/5

31. května 2017 v 20:03 deníček
Vivien se ptala na jídlo ve zkouškovém, tak to rovnou napíšu sem. Jím špatně a málo. Což má za následek to, že většinou netloustnu, ale často ani nehubnu. Před zkouškou nikdy nejím, protože je mi zle a beru si s sebou 100% džus, abych uplně neodpadla.. když zrovna nemám zkoušku, vstávám pozdě, třeba kolem 11, takže si dám třeba toust (sýr, šunka, kečup) - fuj, nezdravé. Nebo kuličky s mlíkem. A pak často až koelm čtvrté třeba kuličky s mlíkem.. nemám žádné velké jídlo kromě víkendů s přítelem a jím sračky, moc o tom nepřemýšlím a chodím spát kolem 3 v noci.. A pak třeba ještě proteinovou tyinku nebo tak. Moc tho ve stresu nesním.

A s učením.. upřímně já se tolik neučím. Během roku vůbec, jen počítací předměty, kde bych to pak nedohnala a jinak to tahám do hlavy až o zkouškovém, kde mám na zkoušku cca 4 - 8 dnů. A to pak jedu většinou dva dny na plno celý den a pak třeba ráno a večer + odbíhám na tréninky / do práce. Toď mé zkouškové.

Nakopávače žádné nemám, když je jó chuť/únava, dám si džus..

Jinak asi chytám zase nějké ty anorektické móresy. Nevím, jestli je to ještě v pořádku. A nevím, jestli chci, aby to bylo v pořádku. S přítelem jsem ok. On měl pro mě vždy pochopení. Zná mě snad lépe než se znám já. Včera jsem šla k němu a jeho mamka mi udělala špagety. Dřív jsem nesnášela jíst před ostatními, no nemusím to moc ani teď. Ptal se mě jestli jsem ok s tím to sníst s jeho rodinkou. Řekla jsem, že jo. Usmála se. Nevím zda to taky někdo máte, ale máte pocit, že na veřejnosti neumíte jíst, furt se v tom hrabete, padá vám to a jste nervózní?

Ale to není to, o čem mluvím. Dnes jsem schovala jídlo. Nechtěla jsem už večeři, nechtěla jsem to, co mi dala máma. Vzala jsem si to do pokoje, aby se mamka nebála odmítnutí jídla. A část jsem dala psovi. Chtěla jsem mu to dát celé. Jenže pak bouchly dveře a já věděla, že přijde do pokoje brácha. Tak jsem to vysypala do sáčku a rychle vylila na talíř kečup s chilli omáčkou. Rozmazala to priborem, nechala tam salám, který normálně nejím. A pak přišla máma a věřila mi, protože já nikdy nejedla salám. Nic nebylo zvláštní. Všechno vypadalo normálně. Ale je? A chci aby bylo? Nevím.


29/5

29. května 2017 v 18:45 deníček
Znáte takový ten pocit, kdy potkáte někoho v moment, kdy nikoho opravdu potkat nechcete? Protože se zrovna cítíte jako hnusný hov*o s mastnýma vlasama a v tomhle počasí ještě upoceným obličejem? Jestli ne, tak jste šťastné bytosti. Protože já si to zažila tenhle týden už dvakrát, kdy jsem se marně snažila dělat, že osobu nevidím.

Nejradši bych zůstala zahrabaná doma celé léto. Jediné místo, kde jsem skutečně šťastná jsou sály. A přítel. Ale jinak mě všechno hrozně irituje. Promiňte za takový článek.

Ale nějak nemám náladu. Ještě jsem dnes asi pokazila zkoušku. Ikdyž jsem se včera dozvěděla, že jsem dala tu nejtěžší, tak dnes se stejně necítm dobře.


27/5

27. května 2017 v 15:37 deníček
Dnes ráno jsem měla 54,7 kg. Včera večer jsem byla ještě na tréninku. Kolem jedenácté večer. V pátek. Potkala jsem kamarádku s přítelem. "Kam jdeš?" "Ahooj, eem, na trénink." "Teď? Ses zbláznila ne?" vyděšeně koukla na hodinky. Šla jsem s přítelem, který mě doprovázel do studia. "Takhle pozdě můžeš chodit fakt jen ty." pošeptal mi.
Bylo to krásný. Být sama ve studiu. Vybírat si sál. Mít pro sebe všechna zrcadla, hudbu. Chvílema jsem se bála, že si bude někdo stěžovat.

To, že mám klíčky je pro mě ten největší dárek, který jsem kdy dostala. Když jsem se pak vracela domů, lidi stáli před hospodami, i mnohem mladší než já. V puse měli cigárko, byli opilí. Když jsem kolem nich s naprostým nezájmem procházela, koukali na mě divně. Jak kdyby bylo normální každý pátek vyrážet ven. Bylo to zvláštní. Pro mě to nikdy normální nebylo.


26/5

26. května 2017 v 18:03 deníček
piškoty s 1/2 jogurtu
4 kinder čokoládky
jahody


25/5

25. května 2017 v 23:45 deníček
Víte co? Myslela jsem, že lidé s vámi sdílí radost, ale asi ne. Dnes jsem dostala klíčky od tanečního studia. Vlastní. Můžu přijít kdy chci, když je volno. Pro mě je to úžaný. Nejsou to pro mě jen nějaké klíčky, pro mě jsou to klíčky od štěstí. Ale nikdo se mnou tu radost nesdílí. Všichni mi říkají omg, vždyť jsou to jen klíče, bože, klíče jsem už viděl/a. Nechápu to.

K. dneska zase nebyla moc milá. Teda byla, ona je hodná, není zlá jak si myslíte, je to jen povahou. Přinesla mi dortík, protože jsem měla včera svátek. Prý mi nejdřív chtěla přinést smoothie, ale nakonec si to rozmyslela. Já totiž dorty moc nejím. Ale je ve tvaru zmrzliny. Ty mám ráda. No, udělala jsem si srandu, že určitě chce abych přibrala. Pak mi řekla, že se jí nechce domů. Byly jsme ve studiu. A já že proč.. a ona že ví, že bude jíst. Že má hlad. A chuť na hamburger. Ona na tom taky nebyla dobře. Já ve stresu nejím, ona jí. Párkrát dřív zvracela. V podstatě patří mezi nás. Včera se mě zeptala, jestli přibrala. Řekla jsem že ne, ikdyž ano. Ale nerada ubližuji lidem. Ikdyž musím lhát, nikdy bych nikomu neřekla, že přibral.
Ona mi dneska řekla, "jé, ty máš taky dvě brady, když se koukáš dolů,jako já." "to má každej" "ne, nemá" "ok, tak nemá.. ale já to měla ikdyž jsem zhubla 20 kilo.." "já to taky budu mít vždycky"

....

víte, proč jsem dřív spadla do anorexie a málem umřela? Protože mi tohle někdo řekl. Protože mě lidi chytali za tvářičky a dělali na mě "ťuťuňuťu to jsou tvářičky". Nenáviděla jsem to. Nesnáším, když mi to někdo říká. Ona to ví..

Dort jsem si nedala. A nedám. Sním z něj jen malinu... nechci mít x brad. Skoro nic jsem dnes nejedla.


btw poslední zkouška za 1... snad to půjde takhle dál


23/5

24. května 2017 v 0:13 deníček
Ahoj slečny, ted je hrozne obdobi. Jsem děsně ve stresu ze zkoušek, zítra mám další, v pondělí další a ještě mě jich čeká asi 6. K tomu ani nevím, jestli jsem ty predtim dala. :( Achjo, je to ted narocne. Nicmene ve zkouskovem ani moc nejím, jsem z toho tak nešťastná, že na to ani nemám chuť. Měla jsem i horečky, asi ze stresu, furt je mi nějak divně...
No, snad to brzo přejde. Pokud ale bude nějaký úbytek váhy, hned se ohlásím. :) Jinak znovinek - udelala jsem si ofinu. Moc se mi líbí, ale vim, ze me to brzo začne vytáčet na tréninkách. No, uvidime.
Jinak muj tata je blazen. Nebo jako, mam to po nem :D Vcera jsem ho nacapala v pul 1 v noci na vaze, tak mu rikam, ze je nemocnej. :D Ale on podle me fakt je. Nemá sice vůli hubnout na kost, ale v hlave to ma pomotane uz mooooc dlouho.

Kdo ma taky zkoušky, držím palečky. A maturantky jste doufam uspesne odmaturovaly <3


17/5

17. května 2017 v 14:48 deníček
Na včerejším tréninku zase sranda. Já jsem ten typ, co se furt směje, usmívá a tak. No a ta kámoška - říkejme jí K. na mě furt nějaké kecy. Třeba "ty u toho vypadáš znuděně" a já, že asi těžko, že se furt usmívám a znuděná jsem opravdu nebyla. Pak když řekla trenérka, ať si to odjedem vše ještě na druhou nohu, tak jsem tak jako ze srandy se zasmála jako "sakra sakra" - na druhou je to vždy o mnoho horší. A trenérka na mě, zda jsem to už odjela a já že ne, ale jdu na to. A K na mě "No vidiš, a ty ses mi smála, haha" a já jakože wtf, "Já se nesmála tobě, směju se hlavně sobě." no vůbec jí nechápu. Furt mě shazuje a ponižuje, přitom dělá všechno po mě. Příklad. Nenosím moc podrprsenku a když tak takové ty roztomilé látkové braletky. Nejdřív mě za to hatovala a hádejte, kdo si to teď chodí na trénink bez podprdy. :D No comment. Ještě do mě celý trénink jela, že jsem dneska nějaká "jiná" vzhledově a nemůže přijít na to, co je na mě divnýho. Lol :D Já jí to řeknu, zhubla jsem narozdíl od ní, a to ji sere. Achjo, promiňte za můj výlev, ale takovéhle bytosti mi opravdu lezou na mozek, kor ted, ve zkouškovým. A ona nestuduje. Vyhodili ji asi po měsíci ze stejné školy, co studuju já.

Jinak po včerejším mono detoxu váha 55,0 kg, což je skvělé. Asi to trošku vyleze nahoru, ale nevadí. Alespoň něco. :) Mám dnes sražený žaludek a nemám moc hlad, ale měla jsem dva tousty. Jeden k snídani, druhý k obědu, ikdyž o oba jsem se podělila se psem :D . Jako nic extra zdravého, ale jednou se svět nezblázní, když jich nebylo 10. Co večer ještě uvidím.


16/5

16. května 2017 v 17:00 deníček
Mám za sebou jednu zkoušku a jeden zápočet. Snad úspěšně. Ještě mě čeká 8 zkoušek. Další dvě mám v pondělí a klepu se jak ratlík, protože to jsou ty, kterých se děsím nejvíc. A ještě ve stejný den. Byl tu dotaz, zda budu zase přidávat jídelníčky :) Chtěla bych, ale budu tak zpětně, protože si píšu deník, když nestíhám počítač. A nějak to sem přepíšu. Dnes večer jdu na trénink, pak se musím ještě učit, protože je toho fakt tolik, že budu ráda, když to za těch 6 dnů stihnu. Bohužel nemám na výběr. Jedna ze zkoušek je angličtina. Na tu se učit nebudu, protože jsou tam vždycky hrozné bullshity a nemá to cenu. Tak spoléhám na google překladač a kamaráda na telefonu. Tohle normálně nedělám, ale druhá zkouška má úspěšnost nula prd, lépe řečeno jedničky žádné a minimálně 50% vyhazov, takže na to se musím podívat víc. Dnes mi přišla i krásná plisovaná sukně, z čehož mám radost, tak jsem ji hned vytáhla na zápočet. Zítra se zvážím a dám vědět. Dnes dělám takový detox. :)

Jinak si zase začínám připadat drobnější. Drobnější ve skupině. :) Jedna z nejdrobnějších. Je to krásný pocit. Dnes mi mamka dala 1000,- na jídla ve škole. Jak se znám, zase si to tam nenahraju celé a něco utratím za oblečení nebo kosmetiku. Achjo, v tomhle jsem fakt špatná. Řekněte mi prosim, že v tom nejsem sama a neskončím jediná v pekle..

Další věc je, že si nechávám růst dlouhé vlasy. Mám je skoro do pasu a vlnité, docela i husté a chci je delší. Chodím na polovičně umělecký obor + při tanci je to krásné a lidi si vás zapamatují...Nebarvím, snažím se používat přírodní šampony a rostou pěkně. Původně jsem je chtěla darovat, teď se mi to nějak začalo líbit a už se mi stříhání příčí. Je to taky špatné? Cítím se kvůli tomu zle. Většina čeká, kdy už to šmiknu, protože jsem to nejdřív i říkala, že bych je chtěla darovat, ale teď... uh uh

Street style bege com skinny scarf, maxi casaco e tênis. More:

12/5

12. května 2017 v 17:49 deníček
Nějak jsem zjistila, že jedna moje kamarádka asi nebude tkaová kamarádka. Když se mi něco povede, je naštvaná. Pořád mi říká, že nejsem dobrá. Říká mi vorvaň. (Přitom jsem mnohem hubenější než ona) Taky pořád říká "naše špeky".. sakra, já nemám přece špeky.. nebo jo? A to ví, že jsem měla anorexii. Řekla jsem jí, že mi to vadí. A ona, že se pokusí se zlepšit. No, říká mi vorvaň snad ještě víc. Já bych jí nikdy nic takového neřekla. Prostě nikdy.

Mám šílenou tendeci hubnout už jen kvůli ní. Aby mě nechala být.


8/5

8. května 2017 v 12:59 deníček
Omlouvám se, že jsem tu nějakou dobu nebyla. Stalo se dost věcí. Zúčastnila jsem se další soutěže a skončila jsem na stupni vítězů a na krku si odnesla medaili. :) Pár desítek nás tam celkem bylo, a nejdříve jsme postoupili do finále, pak jeli znovu. Byla to mezinárodní soutěž, i mezinárodní porota. Jedna cizinka, co mi předávala cenu mi i zašeptala do ucha, že jsem byla úžasná. Další kola jsou v zahraničí (třeba Izrael) :D tak fakt nevím, kde na to vezmu peníze, ale chtěla bych jet.. mimochodem se tam skvěle projevil můj perfekcionalismus, protože jakmile jsem odešla z hlediště a šla za přítelem má první věta byla "No, upřímně jsem si trošku myslela i na zlatou." :D Ale jsem samozřejmě moc ráda za tohle. (zlatá to nebyla ale z důvodu ochrany soukromí nepíšu přesné počty atd)

Co se týče váhy, tak skáče. Dnes 56,5 kg. Musím se do toho zase opřít, protože se nic neděje. Jinak mi teď začíná zkouškové, tak držte palce, ať je to brzo za mnou. Tudíž se teď jdu učit a odpoledne jdu do mého dream jobu, který jsem dostala <3