START: 57,7 kg

57 56 55 54 53 52 51 50 49

Prosinec 2017

25/12

25. prosince 2017 v 22:19 deníček
Dneska jsem se vyhla obědu.. měla jsem totiž trénink od 2-4. Když jsem přišla, máma s tátou nebyli doma. Měla bych jinak rybu a salát. To jsem nechtěla. A tak jsem vzala salát, umazala talíř, a dala ho do myčky. Kus salátu jsem hodila do záchoda, aby něco ubylo. Ne že bych z toho měla dobrý pocit... ale udělala jsem to. Bohužel se vše nespláchlo. Řekla jsem si, že to dořeším za chvíli. Jenže mě předběhl brácha, který šel na záchod. Málem mě kleplo, měla jsem hrozný strach. Když vyšel řekl "Hele...?" hrklo ve mně. "Ten záchod se hrozně pomalu napouští, všimla sis?" "Jo, asi jo. A to už si měl i před tim." "Jo, už pár dnů." uklidnilo mě to.

Vzala jsem si místo toho vlastní jídlo - bílý jogurt s holandským kakaem a medem. Přes den jsem ještě měla jablko, znova bílý jogurt a piškoty. A večer salát. Ale ne ten bramborový. Prostě hlávkový. S chilli omáčkou.

A ještě něco. Pár kusů cukroví. Ale nespokla jsem ho. Jen jsem ho rožvýkala a vyplivla. Vím, že je to špatné. A že to i tak přineše nějaký příjem, protože něco se vstřebává už v ústech. Ale i tak mě to uklidnilo. Nechci to tak dělat se vším, to rozhodně ne. Ani to nejde. (třeba čokoláda apod.) ... Ale nechci teď o Vánocích přibrat a zároveň mě občas přepadne chuť na něco dobrého :-(. Váha je furt stejná. Mezi 52-53 kg. Chtěla bych alespoň těch 50...

Když jsem jedla večer ten salát, brácha se na mě koukl. "Co to sakra žereš? Jsou Vánoce." "No a co? Měla jsem už cukroví, musím to vybalancovat." "No doufám že jíš normálně a do ničeho zas nepadáš." "Neee, ježiši, neboj."


...

Teď mám zkouškové. Za tu dobu celého semestru (13 týdnů) jsem byla ve školní jídelně dvakrát. A to mi máma dává peníze na jídlo ve škole. Měla jsem kvůli tomu výčitky, ale většinou jsem si za to koupila jídlo. Jen ne ve škole. A jaké jsem chtěla. Dvakrát jsem si tam koupila salát. Jednou tam a jednou jsem si ho vzala domů. Další semestr to asi zlepším...


17/12

17. prosince 2017 v 19:18 deníček
Ahoj krásky.

Vezmu to postupně.
Nějakou dobu už jsem si nevzala čokoládku (Merci) z adventního kalendáře od přítele. Mám z toho výčitky, ale je pro mě lehčí neprasit vůbec než trošku. Vyndavám je a schovávám si je do šuplíku. Že třeba někdy jindy..

Taky mi jeden pán/děda, kterému se starám o koně nabídl buchtu. Bylo mi ho líto. Byla ještě horká, on se s tím dělal a to už skoro nemůže chodit. "Jéé, tak já si vezmu na cestu, už spěchám!" řekla jsem a předstírala nadšení. Buchtu jsem popadla a běžela na autobus. Ale jíst jsem ji nechtěla. Buchtu jsem se jíst od dob anorexie nenaučila a ani nechci.. a tak jsem ji i přes mírné výčitky strčila do igelitky a do tašky s tím, že se rozhodnu, co s ní. A teď už ji mám dva dny v tašce. Musím se jí zbavit. Ale mám výčitky. Nemám ráda plýtvání.

Já se cítím normálně, ale vím, že to normální chování není. Ale prostě nechci jíst tohle. Tenhle víkend jsem musela zvládnout dvakrát oběd s rodiči, normálně s nimi nejím. Ale jelikož mi máma furt říká, že mě zase začne vážit a že jsem hubená, musela jsem se tvářit normálně a vše sníst. Včera to byly špagety, dneska rýže s kuřecím. Všem vždycky říkám, že jsem zhubla, když jsem měla zápal plic. Ale to je lež. Občas si říkám, jak jsou ti lidé pitomí. Copak si nepamatují, že zhubla už před tím? To mi vážně věří? Nebo chtějí věřit?

Další nástrahou byly perníčky, které miluji. A doma už se to hemží cukrovím. Ale neměla jsem nic. Včera mi mamka nechala kakaový krém "na vylízání". Teda řekla ať si ho dám hned. "Až dojím tohle, jo?" odpověděla jsem s bílým jogurtem v ruce. A pak už jsem to "nestihla". Spěchala jsem. Ve dveřích na mě mamka volala, že jsem to nesnědla. "Jé, nojo! Tak já si to dám zítra, jo?" řekla jsem. Ale mamku už to nepřekvapilo. Ta už ví, zná, pozná. Bylo jí hned jasný, že jsem se tomu vyhnula záměrně.

Na tu už musíš jinak, ty blbko.. hrálo mi v hlavě.


btw. váhu teď neznám


13/12

13. prosince 2017 v 15:28 deníček
Holky, jsem zpět. Potřebuju vás. Nedaří se mi. Ale taky jsem nijak rapidně za ty 2 měsíce nepřibrala. Mám pořád přes 52 kg, ale snažila jsem se to držet pod 53. Nabrala jsem ale zase sílu a chci jet dál. Trenérka dokonce tvrdí, že jsem v nejlepší formě, co jsem kdy byla. Takže mi těch 5 kilo dole určitě prospělo. Ale chci ještě pokročit.

Co vy, kdo mi tu zůstal? <3