START: 57,7 kg

57 56 55 54 53 52 51 50 49

17/12

17. prosince 2017 v 19:18 |  deníček
Ahoj krásky.

Vezmu to postupně.
Nějakou dobu už jsem si nevzala čokoládku (Merci) z adventního kalendáře od přítele. Mám z toho výčitky, ale je pro mě lehčí neprasit vůbec než trošku. Vyndavám je a schovávám si je do šuplíku. Že třeba někdy jindy..

Taky mi jeden pán/děda, kterému se starám o koně nabídl buchtu. Bylo mi ho líto. Byla ještě horká, on se s tím dělal a to už skoro nemůže chodit. "Jéé, tak já si vezmu na cestu, už spěchám!" řekla jsem a předstírala nadšení. Buchtu jsem popadla a běžela na autobus. Ale jíst jsem ji nechtěla. Buchtu jsem se jíst od dob anorexie nenaučila a ani nechci.. a tak jsem ji i přes mírné výčitky strčila do igelitky a do tašky s tím, že se rozhodnu, co s ní. A teď už ji mám dva dny v tašce. Musím se jí zbavit. Ale mám výčitky. Nemám ráda plýtvání.

Já se cítím normálně, ale vím, že to normální chování není. Ale prostě nechci jíst tohle. Tenhle víkend jsem musela zvládnout dvakrát oběd s rodiči, normálně s nimi nejím. Ale jelikož mi máma furt říká, že mě zase začne vážit a že jsem hubená, musela jsem se tvářit normálně a vše sníst. Včera to byly špagety, dneska rýže s kuřecím. Všem vždycky říkám, že jsem zhubla, když jsem měla zápal plic. Ale to je lež. Občas si říkám, jak jsou ti lidé pitomí. Copak si nepamatují, že zhubla už před tím? To mi vážně věří? Nebo chtějí věřit?

Další nástrahou byly perníčky, které miluji. A doma už se to hemží cukrovím. Ale neměla jsem nic. Včera mi mamka nechala kakaový krém "na vylízání". Teda řekla ať si ho dám hned. "Až dojím tohle, jo?" odpověděla jsem s bílým jogurtem v ruce. A pak už jsem to "nestihla". Spěchala jsem. Ve dveřích na mě mamka volala, že jsem to nesnědla. "Jé, nojo! Tak já si to dám zítra, jo?" řekla jsem. Ale mamku už to nepřekvapilo. Ta už ví, zná, pozná. Bylo jí hned jasný, že jsem se tomu vyhnula záměrně.

Na tu už musíš jinak, ty blbko.. hrálo mi v hlavě.


btw. váhu teď neznám

 


Komentáře

1 Alice Alice | Web | 17. prosince 2017 v 20:59 | Reagovat

To s tím jídlem znám, dělám to stejné. Jinak to s tím přítelem chápu, vždycky když jsem měla přítele, tak mě to nějakým způsobem lákalo jinak, ale nikdy jsem nevěrná nebyla.

2 Meavinka Meavinka | Web | 19. prosince 2017 v 15:58 | Reagovat

Přesně tyhle pocity mám se školní svačinou. Naučila jsem se jí nejíst, tak mi to vždy několik dní plesniví v tašce s tím, že je mi prostě děsně líto to nesníst, ale máma by nebyla ráda, kdyby zjistila, že ani svačinu nechci, že ji nejím...
S rodinou je to hned 2x těžší, je to jako být neustále pod něčím dohledem, moc dobře vím, že bych nejedla, kdybych na vše byla sama, nechodila bych nakupovat, doma neměla jídlo, které bych jíst nechtěla, nikdo by mě nenutil jíst... docela se na to období osamostatnění těším :)

3 windows 10 pro product key windows 10 pro product key | E-mail | Web | 25. června 2018 v 10:02 | Reagovat

A great possibility for me and it was a superb knowledge to view this site.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama